Urotest.cz

MÁTE POTÍŽE S PROSTATOU
NEBO S MOČOVÝM MĚCHÝŘEM?
OTESTUJTE SE ZDE

JAK SE ONEMOCNĚNÍ PROSTATY PROJEVUJE?

Častým nucením na močení přes den, obtížným oddálením pocitu nucení k močení, nutností chodit močit i několikrát za noc, pocitem neúplného vyprázdnění močového měchýře, přerušovaným proudem moči apod.
CO MOHU DĚLAT?
Pokud máte pochybnosti o Vašem zdravotním stavu a myslíte si, že byste mohli trpět potížemi s prostatou nebo močovým měchýřem, pokračujte na vyplnění URO testu. Tento test Vám pomůže potíže odhalit a doporučí Vám lékaře ve Vašem okolí.
CO JE URO TEST?
URO test má za cíl rychle a přehledně poskytnout základní informaci o kondici Vaší prostaty a močového měchýře prostřednictvím několika otázek. Ty vycházejí z IPSS dotazníku (International Prostate Symptom Score), který je mezinárodně uznávaným nástrojem k rychlé orientaci a diagnostice příznaků onemocnění dolních cest močových.

DIAGNÓZA BPH

Příčiny vzniku benigní hyperplazie prostaty:

Příčina vzniku není zcela známa, připisuje se změnám hormonálních hladin (především mužských pohlavních hormonů androgenů) u mužů nad 50 let. Testosteron, resp. dihydrotestosteron (DHT), ovlivňuje fyziologický vývoj i pozdní změny prostaty. Prostata se pod vlivem androgenů zvětšuje. Jedná se o jediný orgán v lidském těle, který s postupujícím věkem „nezakrňuje“, nýbrž roste. Prevence růstu prostaty prakticky neexistuje.

Kdo trpí BHP?

Nezhoubné zvětšení prostaty se vyskytuje od 40 let věku, většinou i dříve. Od 50 let je velmi časté. U mužů po 70. roce života jsou změny ve tkáni prostaty (ve smyslu BHP) prokazatelné prakticky u 100 % pacientů.
Polovina mužů nad 60 let má obtíže s močením, ale pouze čtvrtina z nich přichází k lékaři. 

 

Mechanismus působení BHP:

Postupný nárůst žlázek v okolí močové trubice, procházející prostatou, stlačuje ostatní prostatické laloky a vytváří tlak na prostatickou močovou trubici uvnitř pouzdra. Výsledkem je překážka v průtoku moči a poruchy močení. Svalovina močového měchýře musí vyvíjet větší sílu k překonání překážky odtoku moči a zbytňuje. Později dochází k vazivové přeměně svaloviny měchýře a vzniká tzv. chronické močové reziduum (zbytková moč v močovém měchýři), které je živnou půdou pro bakterie a příznivým prostředím pro vznik kamenů v močovém měchýři. Může dojít i k tomu, že nemocný musí močit ve velmi krátkých intervalech, resp. moč z přeplněného měchýře trvale odkapává.

PROJEVY

Nezhoubné zvětšení prostaty:
Většina pacientů se obrací na lékaře s obtížemi při vyprazdňování moči. Příznaky se dělí na obstrukční (mechanické) a iritační (dynamické).
URO-pikto_3
PŘÍZNAKY OBSTRUKČNÍ
  • Oslabení proudu moči až močení po kapkách.
  • Opožděný začátek močení, kdy močení na volní pokyn začíná se značným zpožděním.
  • Pozvolné domočování až dokapávání, které způsobuje hygienické problémy.
  • Přerušované močení, jako náhlá zástava močení a opětné rozmočení.
  • Opakované močení, potřeba jít se po krátké době opět vyprázdnit.
URO-pikto_2
PŘÍZNAKY IRITAČNÍ
  • Urgentní močení. Mezi první signálem pocitu naplněného měchýře a neodkladnou nutností močit je minimální časová prodleva.
  • Noční močení (nykturie). Často bývá (při frekvenci 1–2krát za noc) vnímáno jako normální. Může ale být mnohem častější, pak vede k únavě pacienta se všemi zdravotními i psychickými dopady.
  • Časté močení (polakizurie), hlavně přes den.
URO-pikto_1
DALŠÍ PROJEVY BHP
  • Bolestivé močení. Od ostré pálivé bolesti jen při močení až po pánevní bolest.
  • Přítomnost krve v moči. Při velkém krvácení může dojít k vyplnění močového měchýře krevními sraženinami.
  • Přetékání (paradoxní ischurie). Pozdní příznak, močení ve velmi krátkých intervalech až trvalé nekontrolovatelné odkapávání moči z přeplněného měchýře.
  • Zástava močení (akutní retence moči)

LÉČBA

LÉČBA POMOCÍ LÉKŮ

Poruchy močení jsou z velké části podmíněny chorobnými změnami stažlivosti hladké svaloviny prostaty, prostatické močové trubice a hrdla močového měchýře. Změna stažlivosti hladké svaloviny je ovlivněna pomocí alfa 1-receptorů. Blokace těchto receptorů vede k povolení napětí hladké svaloviny a zlepšení proudu moči.

Léky ovlivňující činnost pohlavních hormonů:

Jejich účinek vzniká blokádou enzymu, přeměňující testosteron na dihydrotestosteron. Tím je blokován složitý řetěz dějů vedoucí k dělení prostatické buňky. Výsledkem je pomalé zmenšování objemu žlázy až o 20–30 %.

Rostlinná léčiva – fytofarmaka:

Jde o skupinu léků-extraktů z rostlin nebo stromů. Postoj odborníků k používání fytofarmak je různý, v některých zemích Evropy (Německo, Francie, Itálie) jsou používána velice často. Většina těchto přípravků je plně hrazena pacientem. Fytofarmaka nejsou v léčbě BHP pro nedostatek důkazů o jejich účinnosti doporučena. Nutno ale uvést, že jsou dobře snášena a mají minimální vedlejší účinky.

CHIRURGICKÁ LÉČBA BHP

Transuretrální resekce (TURP):

Celosvětově je stále i přes miniinvazivní metodiky léčby BHP nejčastější operační metodou. Provádí se již 90 let. Tkáň je odstraněna elektrickou kličkou. Pro TURP jsou vhodné žlázy do hmotnosti 60–80 g.

Laserové prostatektomie:

V současné době se používá více druhů laserů. Jejich výhodou je dobrá schopnost stavět krvácení.

  • Holmiový laser (HoLEP – holmiová enukleace prostaty).
  • Greenlight (PVP – fotoselektivní vaporizace prostaty).
  • ThuLEP – Thuliová enukleace/vaporizace/resekce prostaty

Podrobnější informace najdete na www.operaceprostaty.cz.

Otevřená prostatektomie:

Celosvětově představuje méně než 10 % operací prostaty. Provádí se převážně u velkých prostat. Hyperplastická složka prostaty je prakticky vyjmuta celá. Nejčastější přístup je transvezikální.

Prostatektomie transvezikální:

Výkon je veden řezem nad sponou stydkou. Jedná se o léčbu u velkých prostat s dobrým a trvalým efektem. Nevýhodou je riziko krvácení, dlouhá doba hospitalizace a rekonvalescence a riziko poruch hojení ran.